Proč je teď správný čas podívat se znovu na Forresta Gumpa?
Getty Images
Getty Images
Tak zní jedna z nejlepších rad, kterou dala malému Forrestovi jeho matka. Tichý chlapec s nízkým IQ a špatnou páteří byl odsouzen k těžkému životu. Přijal ho ale po svém. A my se z jeho pohledu na svět můžeme lecčemu přiučit.
Kdyby šlo o klasický hollywoodský film, prokázal by Forrest ve finále svou inteligenci a dostal minimálně Nobelovu cenu. Nebo by se z něj stal třeba slavný muzikant. Od ostatních by se zkrátka lišil ne proto, že je s ním něco špatně, ale protože je výjimečný. Ve skutečnosti je však Forrest Gump jen svědkem vzestupů a pádů své doby. Jeho dětské smýšlení nás nutí podívat se na některé historické události novým úhlem pohledu. Příběh o Forrestovi je příběhem o člověku, který prochází těžkými časy, a právě díky tomu se s ním dokážeme ztotožnit.
Naivita a neposkvrněná mysl hlavního hrdiny se odráží i ve vizuální podobě filmu. Způsob, jakým režisér Robert Zemeckis podává děj, má správnou tonalitu: je osobní a upřímný, i když druhá polovina 20. let byla velmi dynamická. Forrest Gump je svědkem segregace na univerzitách, antimilitaristických protestů, hitů Elvise Presleyho i atentátu na JFK. Doba, ve které žije, je plná zvratů. A přestože jí k vlastnímu prospěchu nerozumí, neztrácí se. Jednoduše naslouchá svému srdci a přijímá lidi takové, jací jsou. Je upřímným přítelem a obětavým člověkem. Sice často nechápe, co se kolem něho děje, základním lidským hodnotám ale rozumí lépe než kdokoli jiný.
Zná lásku a soucit, váží si přátelství a života, drží slovo a naslouchá svému srdci. A přesně to bychom se od něho měli naučit.
Forrest Gump prožívá zkoušky a trápení, které jdou za hranu normálních starostí. V jedné chvíli odjíždí do války ve Vietnamu, aniž by si plně uvědomoval, co ho čeká. Dětský, naivní tón, kterým vypráví o průběhu bojů kontrastuje s hrůzou a nelidskostí. Zemeckis se touto rovinou ve filmu zamýšlí nad pojmem osud: „Nevím, jestli máme svůj osud, nebo nás jen tak unáší větřík,“ přemítá Forrest a sám sobě i odpovídá: „Ale myslím si, že to může být obojí najednou“.
Během války se Forrest seznamuje s Bubbou, který ví o krevetách úplně všechno a nejvíc se těší na návrat domů a s poručíkem Danem Taylorem, jenž chce zemřít jako hrdina v boji. Bubba usiluje o mír, Dan o smrt. Osud má však pro každého svůj vlastní plán: Zatímco Bubba umírá, Dan se, sice bez nohou, z války vrací.
Proto pamatujte: pokud je život jako bonboniéra, můžete narazit i na pár hořkých čokoládových lanýžů. Ale právě jejich trpká chuť vám připomene, jak moc je důležité se nevzdávat a neztrácet dobré srdce.
Tato hláška není o útěku z reality - má nám připomenout, že je potřeba jít dál, ať se děje cokoliv. Všechna osobní dramata i okolní události, které nemáme ve svých rukou, jednoho dne skončí. A podle paní Gumpové se zázraky dějí každý den! Forrest navíc nezná pojem beznaděj, proto pro něho možnost se vzdát nepřipadá v úvahu.
A pro nás by také neměla! Pokud máte pocit, že je všechno špatně, něco s tím udělejte. Nevíte jak? Začněte pomalu a postupujte krůček po krůčku.
Věta, kterou do filmu přidal Tom Hanks a která se režisérovi natolik zalíbila, že ji v něm ponechal, nám ukazuje, jak důležité je mluvit na rovinu. Jak osvobozující může být nelhat, nemlžit a nehledat ve věcech složitosti. Kromě upřímnosti nám Forrest Gump připomíná i další nedoceněné vlastnosti, jako je empatie, poctivost a laskavost. Jeho představitel Tom Hanks je všechny má, a to není žádným super hrdinou – jen obyčejným člověkem, jako jsme my.