Pokud patříte mezi 100% knihomilce, pak oceníte každý dobrý tip na další super knihu, která by na vašem nočním stolku neměla chybět. A kdo jiný je nejlepším znalcem příběhů než ten, kdo je sám vymýšlí? Spisovatelka geniálních detektivek Michaela Klevisová se s vámi nyní podělí o své tipy na zajímavé tituly, které můžete číst, anebo je darovat.
„Mariano a já nechápeme, proč jsme ještě tady, proč jsme nikdy neutekli. Útěk potají společně plánujeme, těšíme se, až konečně vypadneme, ale zatím ještě nejsme dost připravení na to, abychom z kruhu našeho života vybočili.“
Začátek třetího tisíciletí. Antonia chce, aby její dcera Gaia pilně studovala a jednou se měla líp než ona. Dospívající Gaia se snaží matce udělat radost, ale má před ní spoustu tajemství. Například mlčí o tom, že ji ve škole šikanují. A že touží po pomstě. Příběh, který zůstane v hlavě ještě dlouho po dočtení.
„Eva zabírala prostor svou hlučnou neposedností, jako včela chycená v místnosti se zavřenými okny. Na všechno sahala, mluvila o všem, čeho se dotýkala, vyptávala se na to. Isabel se jí vyhýbala. Isabel ji sledovala z okna v patře. Isabel si zatínala nehty do kůže na zápěstí a vyrovnaně vdechovala nosem.“
Rok 1961. Isabel bydlí sama v domě po matce, má celkem nudný život, ale myslí si, že jí to tak vyhovuje. A pak ji bratr požádá, aby u sebe ubytovala jeho novou přítelkyni Evu. A tohle soužití nebude vůbec jednoduché. Skvělý román s prvky thrilleru.
„Jako by se s Gordonovým odchodem zbavili i přísných omezení, která svazovala jejich životy. Poprvé za víc než deset let začala Cora znovu tancovat, čistě pro potěšení z pohybu.“
Rok 1987. Cora jde na matriku zapsat jméno svého nově narozeného dítěte. Její manžel chce, aby se jmenovalo po něm Gordon, jí by se ale líbilo jméno Julian. A devítiletá dcera si pro brášku představuje jméno Bear… Jak se Cora rozhodne? Od této chvíle se odvíjí tři verze příběhu a života jedné rodiny. Román o tom, jak moc může jméno ovlivnit život.
„Celou dobu mi v hlavě zní můj varovný hlas, abych se tím nenechala příliš unést, protože tak nějak cítím, že to nedopadne ani trochu dobře. Současně však dokážu tohle zklamání ustát. Naučila jsem se toho ustát docela dost.“
Studentka Ida bydlela s mámou alkoholičkou a po její smrti ví jediné: musí okamžitě změnit svůj život. Jinak dopadne jako matka. Dá výpověď z bytu, sedne do vlaku a aniž by měla plán, odjede na Rujánu…
„Jako bychom hráli hru Nikdy nebudeme mít děti, ale všichni ostatní účastníci znali pravdu: že je to jenom naoko a že brzo začnou opravdový život, život dospělých, že založí rodinu, stanou se mámou a tátou, zatímco já zůstanu jako jediná opravdu bezdětná.“
Hlavní hrdinka odjakživa věděla, že nechce založit rodinu. Teď je jí pětatřicet a všichni na ni tlačí, aby svoje rozhodnutí změnila. Jak to ustojí?
„Je mi dvacet čtyři, už spoustu let přemýšlím o tom, jak nejlépe pomstít svou matku, a tohle je zatím ten největší krok, jaký jsem podnikla. Zatím jsem se soustředila hlavně na šplhání po kariérním žebříčku, spoření, zkoumání celé rodiny a snahu dostat se k ní co nejblíž. Pomohlo to, ale byla to nuda.“
Grace dokázala vyvraždit spoustu členů své rodiny, aniž by byla dopadena. Nakonec ji paradoxně zatkli za vraždu, kterou nespáchala. Ve vězení se rozhodla sepsat svůj příběh. Proč se rozhodla zlikvidovat všechny příbuzné z otcovy strany? Krimi psaná s nadsázkou.
„Prodávat knihy pro ni bylo daleko jednodušší na internetu než ve skutečném životě. Když k ní přece jen někdo přišel, přemýšlela, co mu má říct, kdy promluvit a kdy ne…“
Robyn vlastní malé knihkupectví, ale podnikání jí komplikuje její introvertní povaha. Nemá peníze, je nešťastně zamilovaná. A pak jí do života přistane nečekané dědictví a jedna záhadná vdova. Dobrá oddechovka na dlouhé večery.
Spisovatelka a knižní kurátorka Cosma miluje toulání po horách, dobrou kávu, holandské sýry a kočičí společnost.
