Knižní sváteční radosti podle redakce Cosmopolitanu
Přichází období klidu a pohody, kdy máme nejlepší příležitost konečně se pořádně začíst.
Aneta Zimová
16. prosince 2024
Jak já tohle období miluju! Vánocemi žiju asi tak od října. Neustále přemýšlím nad tím, čím tento rok udělat radost svým blízkým, a světe div se, knížky (skoro) vždycky vyhrajou! A protože se ráda inspiruji od ostatních, zeptala jsem se redakce Cosma, které tituly mají v jejich srdcích své stálé místo.
Dokázala bys říct, jaký příběh v knize tě nejvíce definuje a proč? Nebo jaká postava je ti nejbližší?
Adéla Mazánková, šéfredaktorka
„Neumím říct pouze jedinou postavu,
protože bych ji nejradši měnila s každou
knihou dočtenou do konce, a ze stejného
důvodu nerada říkám jen jediný příběh,
ale jako zcela první mě napadl ten z Pěny
dní od Viana. Knihu jsem četla poprvé na
gymplu a dobrovolně „pod vlivem“ nálože
humoru i magického realismu v ní jsem
nejspíše dodnes. Jakmile se do příběhu
ponořím, obvykle si hned představuji, že
jsou literární postavy moji blízcí kamarádi.
V mé hlavě už navíc podobu někoho, koho
v životě reálně znám, nabyly, a zpětně si
tak uvědomuji, kolik takových Colinů,
Chicků i Alisí kolem sebe mám nebo jsem
měla i mimo představy."
Jaká knížka podle tebe rozproudí zajímavou diskusi?
Martin Váša, features editor
„Myslím, že zajímavou diskusi (alespoň pro mě) vyvolávají všechny knihy, které se občas nazývají queer. Co vlastně dělá knihu queer knihou? To, že je queer autor či autorka, nebo to, že je queer některá z postav? A měli bychom tak knihy vůbec označovat? Není nálepka „LGBTQ+“ na románu stejně absurdní jako třeba oddělení románů „pro ženy“? Jednou jsem se o tom bavil se spisovatelkou Veronikou Opatřilovou, autorkou (mimo jiné) románů Počkej na moře a Píseň L., které se tak někdy označují. Veronika tehdy řekla jednu věc, co podle mě stojí za zamyšlení, a sice že „existuje bílý heterosexuální muž a pak ten zbytek, který je potřeba zaškatulkovat“. Shodli jsme se na tom, že to společnost akorát dál rozděluje."
Jaká je podle tebe ideální kniha ke čtení během zimních dnů?
Tatiana Urbanová, digital hub manager
Za mě je sice na zimní večery ideální Harry Potter stále dokola, ale navrhuji taky třeba Ready Player One nebo Kleopatru a Frankensteina.
Narazila jsi už na knížku, která tě vždy zahřeje u srdce a ráda se k ní vracíš?
Markéta Jemelková, art director
„Nejspíš ano, protože tuhle knihu jsem si koupila kromě češtiny i ve všech jazycích, které jsem se kdy učila: v angličtině, němčině i řečtině. Je to Kolo času od Carlose Castanedy, obsahuje představy šamanů dávného Mexika o životě, smrti a vesmíru – sice nikdo dodnes neví, jestli je to skutečná šamanská filozofie nebo si autor vše vymyslel, ale to pro mě nikdy nebylo podstatné, protože vždy, když se do ní začtu, je pro mě magická."
Nejlepší tip na knihu od rodinného příbuzného, co jsi kdy dostala?
Kristýna Schafferová, editorka
„Kdysi dávno, když jsem se potýkala s několik let se táhnoucí úzkostí, agorafobií a panickými atakami, mi teta strčila do ruky knížku Pan Theodor Mundstock od Ladislava Fukse. Čtení to bylo depresivní, nejspíš jsem ani neocenila jeho literárnost, ale poskytlo mi trochu jiný pohled na stav, v jakém jsem zrovna byla – mnohem horší je se něčeho bát než tomu pak čelit. Vše totiž může dopadnout úplně jinak. V životě se mi to už několikrát potvrdilo a pokaždé si na tuhle knížku vzpomenu. A abych tu depku trochu zmírnila, nikdy nezapomenu, jak jsem v deseti letech rozbalila u vánočního stromku první díl Harryho Pottera. Změnil mi svět!"
Jaká knížka je za tebe pokladem knihovny a proč?
Václav Zieba, fashion editor
„Pro mě je to jednoznačně Zlodějka knih od německo-australského autora Markuse Zusaka. Příběh vypráví o Liesel, mladé dívce, která během těžkých let druhé světové války nachází útěchu a krásu života v knihách. Mezi řádky jsou ukryty smutek, radost a především odvaha. Je to „zrcadlo doby“ a jedna z krásných knih, ke které se můžete znovu vracet a možná díky ní zjistíte, že se smrti nemusíte až tolik bát – i ona má totiž srdce."
Máš nějakou oblíbenou knihu z klasické literatury?
Aneta Zimová, book club editor
„Jakmile se řekne pojem klasická literatura, vybaví se mi Jana Eyrová. Bolavá, zraňující, naplňující, sebevědomá a především šíleně silná literární postava od Charlotte Brontë. A protože nikdy nedokážu skončit u jedné knížky, musím zmínit i Kdo chytá v žitě, Na východ od ráje a jako poslední Egypťan Sinuhet (a můj oblíbený citát: „Tvá slova jsou jen bzučením mouchy v mých uších.“)."
Kterého autora bys doporučila své nejlepší kamarádce?
Evženie Habron, head stylist
„Vybrala bych spisovatelku Won-Pyung Sohn. Konkrétně její knihu Almond vyprávějící příběh chlapce, který trpí vzácnou poruchou, kvůli níž nedokáže prožívat emoce ani pociťovat empatii. Život zvládá díky lístečkům od své matky, které mu napovídají, kdy se má smát a kdy plakat. Proč ji doporučuji? Protože jsme často ovlivněni našimi emocemi a tato kniha nám ukazuje, jaké by bylo je nemít. A pokud emoce prožíváme, není to nic špatného, právě naopak."
Jaká knížka ti udělala největší radost?
Kristina Kašparová, project manager
„Tuhle otázku jsi mi poslala ve chvíli, kdy nemůžu přestat myslet na tu, kterou jsem právě dočetla, takže si ani neumím představit, že bych mluvila o něčem jiném. Kniha Avoidance: Drugs, Heartbreak and Dogs od Jordana Stephense mě totiž dostala. Je čerstvá, vyšla před pár týdny a já si ji dovezla z Londýna (ale klid, dá se objednat i k nám!). Příběh rezonuje s naší generací a otevírá palčivá témata, jako jsou mužství, zranitelnost a toxická maskulinita. Stephens se nebojí ponořit do vlastních zkušeností se závislostí i láskou – a všechno podává s hlubokým citem a vtipem. Knížka je čtivá a svěží, a to i když vypráví o problémech, které se nás dotýkají, ale o nichž se často mlčí."
Jaká knížka je za tebe nejlepším dárkem a komu bys ji ráda věnovala?
Ivona Petružálková, creative project manager
„Nedarovala bych jednu, ale rovnou dvě, a to make-up artistce Elišce Matějkové. První by byla Rozum a cit od Jane Austen, přála bych jí stejnou zničující lásku, jakou poznala Mariana Dashwoodová – prožít zlomené srdce, ale velmi rychle si ho vyléčit pomalým zamilováním se do plukovníka Brandona. A pak bych jí dala Robinsona Crusoea od Daniela Defoea, aby věděla, jak si upéct chleba, pokud by náhodou ztroskotala na pustém ostrově."
Máš oblíbeného českého spisovatele? A která z jeho knih je ti nejbližší?
Jan Houška, online content manager
„Tohle bude klišé, ale mým nejoblíbenějším českým autorem (i když on by s tím „českým“ asi nesouhlasil) stále zůstává Milan Kundera. Jeho Nesnesitelná lehkost bytí je knihou, která mě naučila lásce k literatuře a zároveň ve mně zažehla touhu psát vlastní texty. Ess muss sein."
Který světový spisovatel je tvůj oblíbený a jaká jeho kniha tě vážně bavila?
Lucie Kochová, beauty editor
„Jej, těch tedy je! Kde jen začít. Z klasiky J. D. Salinger a jeho Franny a Zooey, protože se v ní vše točí kolem Lásky, a to nejen partnerské. Carlos Castaneda a jeho knihy o mexických Nagualech, protože je v nich všechno o Světě a vnímání. Hlavně to, že svět je velké tajemství a vlastně toho o něm moc nevíme, i když se tak tváříme. Viktor E. Frankl: A přesto říci životu ano. Jedna z nejlaskavěji napsaných knížek o holocaustu. Z oddychovek Paula Hawkins. Z detektivek ty severský, ale jen některý, třeba Islanďanka Yrsa Sigurðardóttir. Nebo Cit slečny Smilly pro sníh od Petera Høega. A pak všechny knihy Martina Váši, protože je prostě nejvtipnější. Možná není světově známý, ale světový je!"
Aneta Zimová
Fotografka, věčný melancholik a hlavně blázen do příběhů, které umí otevřít srdce a dodat větší nadhled. Jejím největším přáním je, aby den měl více než 24 hodin a všude bylo božské ticho: na čtení.
