BookClub: Kniha Je matka mrtvá dokazuje, jak důležitá je komunikace.
Otevřeme se těm, co jsou nám v životě nejblíž
Aneta Zimová
4. srpna 2025
Minulé léto jsem všem kolem sebe dokola doporučovala knihu Honey, Baby, Mine od oscarové herečky Laury Dern. Brala jsem ji jako vzácný návod, jak se postarat o hloubku vztahů s našimi nejbližšími. Jak a hlavně proč položit otázky, na které potřebujeme znát odpověď, dokud máme tu šanci. Miluju tu knížku, fakt.
„Kdyby člověk věděl, kdyby v mládí chápal, jak zásadní je dětství, nikdy by si netroufl pořídit vlastní děti.“
Počin Je matka mrtvá je zase příklad toho, co se může stát, když konverzaci nezačneme. Hlavní protagonistka se před třiceti lety odloučila od rodiny. Nepřijela, když byl její otec nemocný, nezúčastnila se pohřbu, její syn vyrůstá bez babičky, tety… (ano, už tady vznikají otazníky). V téměř šedesáti letech ji ale práce přivede zpátky do rodného města a tím začíná až detektivní příběh o ženě, která se vší silou snaží o komunikaci se svou matkou. Řeknu vám – mám pocit, že mě tahle knížka bude bolet ještě na konci roku. Protože rodinné vztahy jsou pro mě big deal a na tuhle reakci jsem nebyla připravená.
Top trojka pro volné chvíle
Linn Strømsborg: Nikdy, nikdy, nikdy - Momentálně čtu a prosím život, ať neživotuje a já můžu jen číst, číst, číst! Jente Posthuma: Na co radši nemyslím - Jak se vyrovnat se sebevraždou svého bratra? A jde to vůbec? Virginie Despentes: Čau debile - Na tebe se těším, Virginie!
(vše vydává Vyšehrad)
Nenechte si ujít
Ráda bych vám představila
novou edici Hlas, která
vznikla pod nakladatelstvím
Vyšehrad a zabývá se současnou
světovou prózou, která má
co říct! Jde o příběhy s aktuálními
a nadčasovými tématy, které
osloví čtenáře napříč generacemi
(which we love!)
Aneta Zimová
Fotografka, věčný melancholik a hlavně blázen do příběhů, které umí otevřít srdce a dodat větší nadhled. Jejím největším přáním je, aby den měl více než 24 hodin a všude bylo božské ticho: na čtení.
