Říkám o sobě, že miluju skandinávskou kinematografii, americkou literaturu, italskou gastronomii a cestování vlakem po českých lucích a hájích. Všechno je pravda, až teda možná na to, že nejradši cestuju letadlem. Kdybych měl svůj život zabalit do jedné scény, byla by to dlouhá večeře někde v Apulii, cinkání skleniček, teplý vzduch a rozhovor o Fellinim. Miluju filmy, co zabolí, knihy, co zůstanou, a města, co mě nutí psát. Bez cestování si připadám, jako kdyby se mi trochu zmenšovala dušička. A bez bruschett s rajčaty by můj život ztratil chuť. Dřív jsem chtěl být všude, teď je ze mě pozorovatel. Píšu, protože musím, ale ne kvůli penězům, ale proto, že by mi jinak všechny ty myšlenky bouchly v hlavě.
